►(We)◄ ↕(A)nime↕ ↓(K)ontajner↑ ↔(Vi)dea↔ !(P)ostavy!♫ (S)tories♫ ♥(S)B♥ ↨ Na Přání↨

Artikles::1.kapitola k Bleach story!

NS, 19.kapča ♥(dala jsem limit 12.komentů!)


Všechna SB povinně vyplnit(krom Namiky, Chackry, Rypo, Gugy2.....plostě tech co jsem tam napsala...to jsou všechno vyjimky!limit je 7dní→týden a hodiny už nechci počítat XD



Já miluji tebe a ne Sasukeho

12. října 2008 v 14:00 | Kazuka Inuzuka |  By Kazuka-chan Inuzuka
Tak napsala jsem teda jednorázovku na pár NaruSaku, protože na tenhle pár bylo nejvíc hlasů. Sice moc lidí nehlasovalo, ale to neva. Tak si užjte tuhle jednorázovku a doufám, že se vám bude aspoň truchu líbit. A pište komentíky. Arigato!


Jednoho dne šel Naruto po Konoze. Měl zabořenou hlavu v zemi a přemýšlel jen o jediné věci. Vlastně jen o jediné osobě. Pořád na ni myslel. Nedokázal ji vyhnat z hlavy. Nevěděl co k ní ani cítí. Ona však pořád myslela na Sasukeho. Poté co se k nim zpět vrátil do Konohy, tak Naruto věděl, že se v Sakuře objevily ty staré city k němu. Sice se více bavila s Narutem, se Sasukem ani ne, ale s Narutem se bavila jen jako s kamarádem. Když už mluvila se Sasukem, tak úplně jinak než s Narutem. A Sasuke? Ten samozřejmě o Sakuru moc stál. Dokonce ji to už naznačil, ale ona dělala, že nemá zájem. Ale Naruto věděl, že ho stejně chce. Možná ne hned, ale jednou mu určitě odolá. Asi mu jenom nemůže hned odpustit, že je opustil. Časem si určitě dá říct. Sasuke vymýšlel pořád něco nového jak by ji dostal.A jednou přijde na nějakou skvělou věc, kterou ji určitě dostane.
"Co to se mnou je? Sakura je přece jenom moje kamarádka, tak proč mě to tak zajímá.", řekl si pro sebe Naruto a okamžitě tyhle myšlenky zahnal, ale ony se přeci jenom pořád vraceli. Naruto šel navštívit Sakuru. Chtěl ji pozvat na ramen a tak trochu se ji zeptat na Sasukeho. Konečně došel k jejímu domu. Přišel ke dveřím a zazvonil. Za chvíli se dveře otevřely a v nich stála překvapená Sakura. Zrovna přišel člověk, na kterého myslela.
Před asi půl hodinou
Sakura seděla jako obvykle na parapetu u okna a přemýšlela. Myslela na to, jaké to teď je, když se vrátil Sasuke. Před tím to bylo mnohem jednoduší. Přemýšlela, jestli je vůbec ráda, že se Sasuke vrátil a jestli je to takové jaké to bývalo před tím. Ne to rozhodně není. Ona už k němu necítí takové city jako před tím a už vůbec za ním nedolézá. Spíš naopak. Teď za ní dolézá Sasuke a teď on ji chce, ne ona jeho. A chová se divně, že není tak chladný. Je jako nějaký zamilovaný blázen. Ona ho ale odmítala, protože mu to chtěla oplatit, když on odmítal ji. A nebo si to aspoň myslela. Třeba je to kvůli něčemu jinému. Třeba je to kvůli Narutovi. Honilo se ji hlavou. Ale co má dělat? Vůbec si nevěděla rady. Musela nějak přijít na to, co cítí k Sasukemu a co cítí k Narutovi. Za tu dobu co byl Sasuke pryč se Sakura s Narutem hodně sblížila. Jenže ona si myslela to samé jako Naruto, že k ní cítí jenom přátelství. Byla z toho zoufalá. Naštěstí ji z přemýšlení vytrhl zvonek. Okamžitě se probrala a běžela otevřít. Když otevřela, tak se ji rozšířili zorničky a zarazila se.
"Ahoj Sakuro.", pozdravil ji velmi mile Naruto.
"Ahoj Naruto, co tady děláš?", odpověděla mu překvapeně Sakura.
"Tak jsem se stavil. Chtěl jsem tě vidět a taky tě pozvat na ramen."
"Vážně? To si hodný, ale já nemám nějak hlad a necítím se nějak dobře. Chtěla bych být sama."
"Nemusíš si dávat nic. Nemusíš jíst, jestli nechceš, ale prosím pojď. Potřebuju si s tebou popovídat." To už začalo Sakuru zajímat a tak se přeci jen rozhodla, že půjde.
"Tak jo jdeme." Sakura vyšla ven a zamkla dům. Poté vyrazili do Ichiraku ramen. Za celou cestu ani jeden nic neřekl. Byli rádi, že konečně dorazili do Ichiraku ramen. Sedli si a objednali si.
"Opravdu nic nechceš Sakuro?"
"Ne Naruto děkuji nic nechci."
"Tak jo." Naruto si tedy objednal jen pro sebe. Když začal jest, tak málem zapomněl na Sakuru. Naštěstí se ozvala sama.
"Naruto?"
"Hm."
"Tak o čem chceš se mnou mluvit." Naruto konečně zvedl hlavu od misky, podíval se na Sakuru a tvářil se vážně.
"O Sasukem."
"O Sasukem? Proč?"
"Chci se tě zeptat, jestli si ráda, že se vrátil." Sakura se trochu zarazila, ale pravdu mu neřekla.
"Proč se mě na tohle ptáš? Jistě že jsem ráda. Proč bych neměla být ráda? Tohle jsem si přece moc přála."
"No ptám se právě kvůli tobě. Vím, že si to chtěla a proto se tě ptám. A taky si mi nikdy neřekla, jestli si teď šťastná, že se Sasuke vrátil." Oba si navzájem lhali.
"Tak ti to říkám teď. Jsem šťastná."
"Dobře to jsem rád. Když si šťastná ty, tak jsem i já."
"No tak to moment. Ty snad nejsi rád, že se vrátil?"
"Samozřejmě, že jsem rád. Jen jsem se chtěl ujistit, že ty cítíš to samé. Nemohl bych být rád, kdyby si ty nebyla."
"Tak fajn." Naruto se usmál, ale úsměv musel předstírat. Byl spíš smutný. Věděl, že se brzy stane to, čeho se nejvíc obává. Aby na to nemyslel, tak znovu začal jest. Sakura se místo toho zabořila do svých myšlenek. Za chíli jim to někdo překazil a to Naruto ještě neměl ani dojezenou druhou misku. Přišel k nim Sasuke. Když ho Naruto a Sakura zahlídli, tak se zarazili. On si jich hned všiml a tak k nim přišel.
"Ahoj Naruto a Sakuro."
"Čau.", pozdravil na rychlo Naruto a radši znovu začal jíst.
"Ahoj Sasuke.", pozdravila ho Sakura a jen tak lehce se usmála. Ale i tak to Sasukemu stačilo. "Co tady vůbec děláš?", zeptala se radši Sakura.
"Já přišel jsem si dát ramen. A co tu děláte vy?"
"Naruto mě pozval na ramen."
"A kde máš ten ramen?"
"Neměla jsem hlad."
"Tak proč tu teda si?"
"Když mě Naruto pozval, tak jsem hlad měla. Ale nějak mě přešel, když jsme sem došli."
"Aha no víš Sakuro, rád bych si s tebou popovídal." Naruto přestal jíst a podíval se na Sasukeho a na Sakuru. Ani jeden Naruta nevnímali.
"No dobře tak mluv.", souhlasila Sakura. Sasuke se však podíval přes Sakuřiné rameno na Naruta. Ten se zarazil.
"Ale o samotě."
"A nechtěl sis náhodou dát ramen?", zeptala se ho Sakura.
"To chtěl, ale nějak mě přešla chuť. Nepůjdeš se se mnou projít?" Sakura se podívala na Naruta. On se ji zadíval do očí. Nevěděl proč, ale přikývl jako že může jít. Nevěděl co dělá. V duchu si nadával jaký je to hlupák, že ji nechá odejít se Sasukem. Sakura se opět otočila na Sasukeho a kvůli tomu, že ji Naruto nechá odejít, se na Sasukeho usmála. Ten byl naprosto okouzlen a myslel si bůh ví co.
"Jasně můžeme jít."
"Super.", zaradoval se Sasuke. Sakura se zvedla a ani se neotočila na Naruta.
"Sakuro?", vyslovil ještě její jméno Naruto. Sakura se nakonec na Naruta otočila.
"Užijte si to." Sakura zesmutněla. Nečekala, že ji řekne pouze tohle. Na drzo se k němu otočila zády. Sasuke se na něho ještě ušklíbl a pak oba zmizeli Narutovi z dohledu. Naruto z toho byl moc špatný. Ani si kvůli tomu nedojedl svou druhou misku ramenu. Tolik málo ramenu ještě nikdy nesnědl. Zaplatil za rameny a šel raději domů. Sasuke a Sakura se procházeli. Měli namířeno k Sakuřinému domu. Sasuke s ní chtěl mluvit, ale za celou dobu nepromluvil. On vlastně i lhal jenom proto, aby Sakuru odvedl od Naruta a mohl být s ní on. Sakura už to však nevydržela. Zastavila se a Sasuke se samozřejmě zastavil s ní.
"Tak řekneš mi už konečně o čem si se mnou chtěl mluvit? Za celou dobu si nic neřekl, ale chtěl si se mnou přece mluvit.", řekla Sakura a vážně se na něho podívala.
"No jasně promiň, ale v té blízkosti jsem trochu v rozpacích a jsem nervózní."
"Ty? Sasuke Uchiha a nervózní? Tak tomu nevěřím."
"Vážně Sakuro věř mi. Najednou nevím co mám říct a jak se mám chovat. Ještě nikdy jsem se s tebou takhle necítil. Myslím, že k tobě něco cítím, ale ještě jsem nepřišel na to co to je."
"Aha tak o tomhle si se mnou chtěl mluvit?"
"To taky. Sakuro si vůbec ráda, že jsem se vrátil? Jsi šťastná?" Sakura se dívala upřeně do jeho očích a vážně v nich viděla nějaký ten cit k ní. Takhle se na ni ještě nikdy nedíval. Vždycky si myslela, že když se na ni takhle bude dívat, tak se ji budou podlamovat kolena a bude tát štěstím. Ale nic takového se s ní nedělo. Nic takového necítila a nebyla štěstím bez sebe z jeho pohledu. Ale něco jenom přeci cítila. Že by se v ní probouzel její cit k němu? Ten co je hluboko v jejím srdci. O kterém si myslela, že už se nikdy nedostane na povrch. Nevěděla to. Ještě si nebyla jistá. Možná to byl jenom cit přátelství. Sasuke zase byl štěstím bez sebe, když se na něho Sakura takhle dívala. Teď se choval on jako Sakura před lety. To co se očkávalo od ní, to všechno cítil Sasuke. Říkala si, že by mu možná jenom přeci mohla dát šanci. Třeba se do něho zase zamiluje. Chtěla to zkusit.
"Sasuke." Uhla svým pohledem od Sasukeho a podívala se na zem. Zapřemýšlela a pak se na něho zase znovu podívala. "Samozřejmě že jsem ráda. Tohle jsem si vždycky přála. Přála jsem si, aby ses vrátil a to se mi splnilo. Jsem šťastná." Sakura se na něho poté usmála. Sasuke se taky usmál. Sakura se trochu bála, ale riskla to a chytla ho za ruku. Sasuke byl v šoku a podíval se na jeí ruku jak drží tu jeho. Poté se podíval s šokem na Sakuru. Sakura se znovu na něho usmála.
"Doprovodíš mě domů?"
"Samozřejmě bude mi potěším.", souhlasil s radostí Sasuke a mile se usmál na Sakuru. Pak se znovu vydali na cestu. Za chvíli dorazili k domu Sakury. Přišli ke dveřím.
"Tak už jsem doma."
"Nepozveš mě dál?", zeptal se rovnou Sasuke a usmál se.
"Dneska ještě ne. Snad někdy příště. Jsem unavená, potřebuji si odpočinout. Přece víš, že máme zítra trénink. Musím být dobře odpočinutá."
"No dobře tak někdy jindy. Já si počkám. Na nic nespěchám. Já si na tebe počkám."
"Arigato." Sakura zvedla koutky. Sasuke se k ní najednou bez rozmýšlení přiblížil a chtěl ji políbit. Sakura ale uhla stranou. Bála se. Nějak na to nebyla připravená. Podívala se na Sasukeho, který se tvářil dost smutně. Trápil se kvůli tomu. Když se na něho Sakura tak dívala a viděla jeho smutný výraz, tak ji to bylo líto. Usmála se na něho a přikývla. Sasukemu dala naději a pochopil, že to má zkusit znovu a tentokrát mu to dovolí. Tak se k ní teda začal pomalu přibližovat. Přiotevřel ústa a zavřel oči. Sakura čekala a také radši zavřela oči. Za chvíli ucítila jeho rty na svých. Políbil ji sladce a něžně. Vychutnával si to, protože k ní opravdu něco cítil. On to však nevydržel a změnil něžný polibek ve vášnivý. Sakuru to trochu překvapilo, ale nebránila se. Jenže ona si celou dobu představovala Naruta. Měla ho před očima a myslela na něho. Myslela, že se líbá s Narutem a ani si neuvědomovala, že celou dobu ji líbá Sasuke. A když takhle myslela na Naruta, tak najednou chytla Sasuke kolem ramen a s chutí mu opětovala vášnivý polibek a myslela, že je to Naruto. Sasuke byl z toho na větvi a byl moc šťastný. Sakura nemyslela na to, že ubližuje nejen sobě, ale také Sasukemu a Narutovi i když o tom Naruto neví. Sasuke se od ní odtáhl. Sakura měla stále zavřené oči. Otevřela je a chtěla se usmát, ale když zjistila, že před ní stojí Sasuke a ne Naruto, tak to neudělala. Spanikařila, protože zapomněla na to, že s ní je Sasuke. Otevřela rychle dveře a zabouchla za sebou. Sasuke na ni nechápavě koukal a byl hodně zmatený. Ale zapomněl na to. Ona ho líbala a to mu stačilo. Se šťastným výrazem se vydal domů. Sakura se svezla po dveřích a sedla si. Vložila hlavu do klína a začala brečet. Brečela až do večera. Když už z toho byla ale unavená, tak se vydala do svého pokoje a šla spát.
Druhý den ráno
Sakura se probudila a šla do vany. Umyla se a šla se obléct. Poté se šla učesat a namalovat. Sešla dolů do kuchyně a nasnídala se. Po snídani se vydala na cvičiště na trénink. Když tam dorazila, tak tam byl akorát Naruto. Na chvíli se zastavila a dívala se na něho. On si ji ještě nevšiml. Vydala se k němu. Když si j všiml, tak se na ni podíval, ale svůj pohled od ní hned odvrátil.
"Ahoj Naruto."
"Ahoj."
"Ty se na mě kvůli tomu včerejšku zlobíš?"
"Ne proč?"
"Vypadá to tak, protože se mnou nechceš mluvit. Ale přece si mi to dovolil. Nebránil si mi v tom nějak. Nezastavil si ani mě ani Sasukeho."
"Já vím, že jsem ti to divolil a proto se na tebe nezlobím."
"Vážně?" Naruto se na ni podíval a upřeně se ji podíval do očí.
"Vážně věř mi." Sakura se usmála a taky se upřeně podívala do jeho očích. Líbili se ji mnohem víc než Sasukeho oči. Topila se v nich jako ve studánce. Oba se upřeně dívala do očí a ani jeden nechtěl uhnout. Někdo je však vyrušil. Přicházel Sasuke a oni si ho všimli až když promluvil.
"Ahojte lidi." Sakura se vylekala a okamžitě uhnula očima od Naruta. Podívala se na přicházejícího Sasukeho. On si to kráčil k ní s úsměvem na tváři. Přišel k ní a Naruta si nevšímal.
"Ahoj lásko proč si včera tak rychle utekla do domu?" Naruto se zarazil a rozšířili se mu zorničky. Sakura se podívala na Naruta a viděla jak se v šoku. Pak se ale znovu podívala na Sasukeho.
"Ahoj Sasuke, promiň nějak jsem spanikařila. Příště se už budu chovat líp. Nejsem na to připravená víš?"
"Ale včera to tak nevypadalo, kdy ses ke mě tak lísala a vášnivý polibek si mi opětovala." Naruto se zarazil ještě víc a byl mnohem víc v šoku. Nemohl uvěřit tomu, co Sasuke řekl. Tak oni se líbali? Honilo se chudáčkovi Narutovi hlavou.
"Sasuke nemůžem to probrat v soukromí?"
"A proč přece nemáš před Narutem žádné tajemství ne? A já taky ne." Sasuke se na Naruta podíval a vítězně se usmál a pak se na něho ušklíbl. Naruto se na něho taky ušklbl. Sasuke se znovu podíval na Sakuru. Ani nečekal na její odpověď a začal ji líbal. Sakura se dost vyděsila a měla vykulené oči. Naruto se na to nemohl dívat. Bolelo ho z toho srdce. Moc ho to trápilo. Najednou se rozběhl pryč. Sakura to zaregistrovala a odtáhla se od Sasukeho.
"Sasuke promiň tohle já nemůžu." Nečekala ani na jeho odpověď a rozběhla se za Narutem. Sasuke se na ni s šokem díval a poté si sedl. On ji miloval, ale ona jeho ne. Už dávno ho nemilje. Ona teď miluje Naruta. Došlo mu to a musel se s tím smířit. Svou šanci už dávno propásl. Nezaslouží si ji, protože odešel a pořád ji odmítal. Naruto tu pro ni byl vždycky a byl pro ni oporou. Později se z toho vyklubalo něco víc než jen přátelství. Naruto si ji zalouží mnohem víc. Možná by měl znovu odejít. Nic už ho tu nedrží. Jediná věc kvůli které tady zůstaval mu zmizela. Jenom kvůli Sakuře tu zůstaval, ale ta ho nechce a proto už pro něho není důvod zůstavat v Konoze. Zvedl se a vydal se domů. Sbalil si věci a ještě napsal pro Sakuru i pro Naruta dopis. Vydal se k domu Sakury a vlezl do jejího pokoje. Dal dopis na její stolek vedle postele, ještě se rozhlídl po jejím pokoji a poté navždy zmizel. Sakura utíkala a hledala Naruta. Za chvíli ho doběhla a uviděla ho, jak utíká pryč a ani neví kam. Zastavila ho.
"Naruto!" Naruto se najednou zastavil. "Naruto prosím tě počkej a vyslechni mě." Sakura k němu přišla blíž. Přišla k jeho zádám, protože k ní byl otočený zády.
"Já Sasukeho nemiluji. On miluje mě, ale já jeho už dávno ne. Zabil moje city k němu a už nikdy se nedostanou na povrch."
"Vážně a proč ses s ním teda líbala."
"Včera mě políbil. Pak mě začal vášnivě líbat a já jsem mu to opětovala. Nebránila jsem se. A víš proč?" Na chvíli se zarazila a nic neříkala. Pak začala opět mluvit. "Protože jsem celou tu dobu myslela na tebe. Myslela jsem, že se líbám s tebou a proto jsem se nebránila. Ale pak když jsem zjistila, že přede mnou stojí Sasuke a ne ty, tak jsem spanikařila a utekla jsem do domu. Naruto........" Sakura se silně nadechla. "Já miluji tebe a ne Sasukeho." Naruto se zarazil a rozšířili se mu zorničky. Nikdy nevěřil, že by mu tohle řekla. Konečně se na ni otočil, podíval se na ni a v očích měl slzy. Pohladil ji po tváři.
"Víš, já jsem si nebyl jistý co k tobě cítím. Dneska jsem to zjistil. Když jsem tě viděl, jak se líbáš se Sasukem, tak mě to trhalo srdce a uvědomil jsem si.........." Sakura se na něho upřeně podívala a čekala na jeho slova. Byla plná očekávání.
"Ano?", řekla nevinně Sakura plná očekávání.
"Že tě miluji.", dokončil větu Naruto. "Miluji tě Sakuro." Sakura se usmála. Byla šťastná.
"Já jsem si taky nebyla jistá. Zjistila jsem to včera, když jsem se líbala se Sasukem a představovala jsem si tebe. Zamilovala jsem se do tebe. Sasuke zmizel a tak zmizeli i moje ciy k němu. Myslela jsem, že už nikdy nebudu nikoho milovat, ale to jsem se pletla. Chtěla jsem zkusit zase se do Sasukeho zamiloval, ale už to nešlo, protože jsem už milovala tebe." Sakura se Narutovi vrhla do náručí a po tváři se ji začali kutálet slzy štěstí. Naruto si ji k sbě pevně přitiskl. Odtáhli se od sebe a zamilovaně se na sebe podívali. Pak se k sobě začali přibližovat a políbili se. Něžný polibek změnili ve vášnivý.

Za chvíli se od sebe odtáhli, usmáli se na sebe a spolu ruku v ruce se vydali znovu na cvičiště. Když dorazili, tak na místě viděli Kakashiho, ale Sasukeho ne.
"Kde jste lidi? To nebývá zvykem, abych tu byl dřív než vy."
"Dobrý den sensei. My jsem tady ale byli už před hodinou. S Narutem jsme se šli projít jenom tady kousek." Sakura se k Narutovi přitulila. Kakashi to okamžitě pochopil.
"Tak fajn ale kde je Sasuke?"
"No jo kde je vlastně Sasuke? Vždyť tady byl s námi?", divil se Naruto. Sakura se necítila moc dobře. Měla špatné tušení. Dokonce cítila, že zase Sasuke zmizel a tentokrát se už nevrátí a to jenom kvůli ní.
"Víte co Kakashi? My se ho vydáme hledat.", navrhla Sakura.
"Dobře tak pro dnešek je konec. Už se žádný trénink nekoná.", když to Kakashi dořekl, tak okamžitě zmizel a zůstal po něm akorát kouř. Sakura se vážně podívala na Naruta a ten ji pochopil. Taky měl špatné tušení. Hned se vydali k němu domů. U jeho dveří zaklepali. Chvíli čekali a pak zaklepali znovu. Takhle to zkoušeli dlouho, ale pokaždé nikdo nepřišel. Tak se teda vydali do domu Sakury. Vešli do jejího domu a namířili do Sakuřiného pokoje. Sakura přišla k posteli. Chvíli se rozhlížela a upřeně zůstala zírat na stolek vedle postele. Upoutal ji dopis. Sedla si na postel, vzala si dopis a jen pomalu ho otvírala. Třepali se ji ruky. Naruto k ní přišel a sedl si vedle ní. Konečně ho otevřela. V dopise stálo:
"Sakuro já vím, že miluješ Naruta. Poznal jsem to na tobě. A když ses pak za ním rozběhla, tak už mě to ujistilo. Já vím, že je to částečně i moje chyba. Odešel jsem a tvoje city ke mě zmizeli. Asi jsem neměl odcházet. Nikdy jsem nevěřil, že k tobě budu něco cítit. Já jsem svoji šanci už propásl, ale Naruto ne. Naruto tu pro tebe byl vždycky a pomáhal ti, aby ses kvůli mě netrápila. Promiň, ale já musím odejít. Asi bych nepřežil se dívat, jak si šťastná s Narutem. Naruto tobě bych chtěl taky něco říct. Byl jsi můj nejlepší přítel i když to tak vždycky nevypadalo. Byl jsi můj přítel, jsi a vždycky jím zůstaneš to si pamatuj. A taky bych ti ještě chtěl říct, že ty si Sakuru zasloužíš mnohem víc než já. Dobře se o ni starej. Jestli ne tak si tě najdu a zabiju tě. Neboj se, já to budu vědět. Budu vědět, jestli se o ni dobře staráš nebo ne. A když se o ni starat nebudeš, tak mi věř, že si tě najdu a zabiju tě. To už je všechno co jsem vám chtěl říct. Navždy se s vámi loučím. A nesnažte se mě prosím najít. Je to mé poslední přání. Hlavně se kvůli mě netrapte a buďte spolu šťastní. Sbohem moje lásko a můj nebližší příteli. Sakuro ještě jsem ti něco nestihl říct a proto ti to musím napsat. Miluji tě a vždycky budu. Navždy tvůj Sasuke." Sakuře spadl dopis na zem. Byla úplně v šoku. Zírala do prázdna a neuvědomovala si, co se vlastně stalo. Najednou se rozbrečela. Naruto ji silně objal. Ona si mu lehla do náručí a brečela na něm.
"Sakuro prosím tě nebreč."
"Naruto je to moje vina. Kvůli mě odešel."
"Není to tvoje vina. On sám se tak rozhodl. Chápu ho, že by se na nás nemohl dívat. Vastně je to moje chyba. Ty ses do mě zamilovala a on to nesnesl." Sakura se od Naruta odtáhla a podívala se na něho.
"Naruto tohle neříkej. Nelituji toho, že tě miluji a nikdy toho litovat nebudu. Ty teď snad lituješ toho, že mě miluješ a to jenom kvůli tomu, že Sasuke odešel?"
"Ne Sakuro nelituji toho to si pamatuj. Moje city se nemění a ani se nezmění. Spolu to zvládneme, uvidíš. Už jsme to spolu zvládli."
"Já vím Naruto jen je mi to všechno moc líto. Sasuke se do mě neměl zamilovat. Pak by neodešel. Je mi líto, že odešel, ale já miluji tebe."
"Já vím Sakuro, já tebe taky:"

Naruto Sakuru něžně políbil. Pak si se Sakurou lehl. Sakura se mu schoulila v náručí, on si ji k sobě pevně přitiskl a tak usnuli. Občas zpomínali na Sasukeho. Sasuke už se nikdy do Konohy nevrátil. Když se Sakuře a Narutovi narodil první syn, tak ho pojmenovali jako Sasuke, aby na něho měli vzpomínku. Pak už jen vím, že spolu žili šťastně až do smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anke - tvoje SBéčko♥♥♥ Anke - tvoje SBéčko♥♥♥ | Web | 12. října 2008 v 16:34 | Reagovat

To bylo moc krásný!

2 Namika Namika | Web | 12. října 2008 v 20:43 | Reagovat

Páni, pekné, Sasuke sa správal dosť nezvykle :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama